V roce 2020 jsem se rozhodla udělat můj největší životní krok a přestěhovat se do Norska. Momentálně je to skoro 3 roky a já se rozhodla sdílet svoji cestu i tady na blogu.

boudicca: Jé, Evží je zpátky! Ráda tě tu vidím. Moc se mi líbí ten poslední odstavec o idealizovaných mileniálech. Lidi mě tak občas taky vnímají, když už jsem toho tolik "dokázala", jenže já jen měla dobré výchozí podmínky a nijak zvlášť jsem se o nic nesnažila. Poslední roky si uvědomuji, že nechci dělat kariéru, ale usadit se a založit rodinu, a práci jsem si cíleně hledala, abych chodila po 8 hodinách s čistou hlavou domů. To uvědomění si, že opravdu nemusíš víc než to, co ty sama chceš, je ohromně uvolňující, že? S "úspěšnými" lidmi z VŠE se občas vídám a přijde mi, že ten tlak, kolik kdo vydělává a kdo co vlastní, je u nich naprosto extrémní. Ale možná je to jen v tom jednom konkrétním kolektivu, ať nekřivdím celé škole. Tak ať se ti na nové škole, v práci i cvičení daří!