Proč bych chtěla studovat v zahraničí

Tak jsem v sobotu po dlouhé době vyrazila na veletrh a to zahraničních vysokých škol. Naplánovala jsem si pouze krátkou návštěvu, jelikož mě tam zajímala jen jedna škola a dvě přednášky. Musím ale říct, že i ta krátká doba strávená zde ve mně zažehla spoustu nových myšlenek.

Původně jsem myslela, že budu jen tak čumákovat okolo, protože i když jsem si prohlédla profil univerzity, vůbec mě nenapadaly žádné otázky, na které bych se mohla zeptat. Když jsem ale dorazila namístno, překvapila mě celkem malá místnost s pár školami. Pár jich bylo z Anglie, jedna z Německa, jedna z Norska, dvě z Holandska a spooousta z Dánska a poté jediná, pro mě zajímavá škola, ze Švédska. U stolku se švédskou vlajkou seděla slečna a odpovídala na dotazy. Původně jsem chtěla jen ukrást brožuru a zmizet, ale nakonec jsem se k ní posadila a aspoň na něco málo se zeptala. 

Abyste vůbec věděli - zde nabízená univerzita je Jönköping University, která má nějaké super akreditace, co jiné školy nemají a zdá se celkem fajn. Samozřejmě to neí jediná škola ve Švédsku a určitě se časem podívám na další, ale tahle mě celkem zaujala. Našla jsem si magisterské studium programu International marketing, který je pouze na rok. Co jsem se tak ptala, tak se tam prý dělá spousta skupinových prací, za tři měsíce můžete díky kurzu začít mluvit švédsky.

Tenhle článek ale nemá za cíl představit vám tuhle univerzitu. Spíš bych vám chtla přiblížit to, co jsem se já dozvěděla o studiu ve Skandinávii všeobecně. Původně jsem se bála, že díky těmto poznatkům bude ještě těžší dostudovat školu, protože k ní budu mít ještě větší odpor, ale kupodivu to má spíš opačný účinek. Řekla jsem si, že bych měla máknout. 

A co jsem se dozvěděla? (Mimochodem přednášku vedle jedna moje milovaná blogerka TerezainOslo). Že jsme se v Čechách zase zasekli někdy v minulém století. Nejvíce se mi líbilo to, že vás přímo vybízí k tomu, abyste po střední škole odešli do zahraničí nebo podobně a poznali sami sebe. Přitom já celý život žiju v myšlence "šup hned vysutuduj ať můžeš být už v pětadvaceti milionář". Teď už mě ta myšlenka pomalu opustila a říkám si, že času dost. Když vezmeme přímo vysokoškolské studium, tak prý můžete profesorům říkat jménem a všichni se vás snaží pozitivně motivovat. Tady mi spíš přijde, že se mě všichni snaží demotivovat a ještě schválně. Asi když na první cvičení přijde cvičící a vesele nám oznámí, že 3/4 lidí kurz neudělá. Jediní učitelé, co mi na VŠE přišli pozitivně motivovaní a motivující byli učitelé na marketing a management. Co je ale ta věc, kvůli které jsem se bála, že se studiem snad seknu? Testy. Nechtějí po vás, abyste se učili tunu dat, čísel, faktů a vůbec spoustu keců, co já se učím od rána do večera. Upřímně nenávidím učit se věci nazpaměť. I proto si říkám, že jsem možná měla jít někam, kde se víc počítá, protože to mě narozdíl od memorování nudných blbin celkem zajímá.  Nevidím prostě smysl v tom, naučit se 60 stránek jak básničku, napsat tes a zapomenout to.

K čemu to studium potom je? No a ve Skaninávii na tohle prostě už přišli. Co nám Tereza vyprávěla, tak když prý při testu popsala xy stran fakty tak na ní profesor nechápavě hleděl, proč mu píše tolik fakt, když si to může všechno dohledat. Také vám testy opravují tři různí odborníci s tím, že testy jsou anonymní, takže to taky není jak tady, že se někdo špatně vyspí a vy jdete na zkoušku znovu. 

Určitě není celý jejich systém jen zalitý sluncem, ale podle toho, co jsem slyšela, by to prostě mohlo být mnohem lepší. Ve Skandinávii prý podle průzkumů žijí nejšťastnější lidé na světě. 

Jinak bych tedy ještě přiblížila svoje myšlenky, ten veletrh mě docela pozitivně namotivoval a říkám si "a proč bych vlastně nemohla jet studovat do Švédska?". Moje vnitřní já mi odpoví ve stylu "neumíš dost dobře anglicky, jsi srab, stejně bys na to neměla,..." a spousta dalších řečí. Ale já si říkám, že kdybych ten další rok a půl na sobě fakt pracovala, tak proč ne? Pokud nebudu mít co na práci o prázdniny, chtěla bych se zaregistrovat na Workaway a jet pracovat do Švédska, abych se třeba i začala taky konečně učit švédsky (zatím umím jenom "Vad heter du? Jag heter Genie. a Jag talar inte svenska") a vůbec se trochu odvázala. Bůh ví jak to nakonec všechno bude, ale proč alespoň nesnít?