Velkomen
V roce 2020 jsem se rozhodla udělat můj největší životní krok a přestěhovat se do Norska. Momentálně je to skoro 3 roky a já se rozhodla sdílet svoji cestu i tady na blogu.
Článek Balím kufr a odlítám
Komentáře k článku: Balím kufr a odlítám
bee*: Myslím, že pokud si zvládla Helsinki, tak už se neztratíš nikde. 
Moje sestra nedávno letěla do Stockholmu na víkend. Levné letenky, odlet z Polska (Wroclaw myslím - z Ovy je tam přímý bus za chvilku) + ubytování poprvé u nějaké hostitelstké rodiny přes net. Nemohla si to vynachválit, prý kousíček od centra za krásnou cenu a paní strašně milá. 
Jako asi tento způsob cestování bude vždy trochu risk, ale jakmile to člověk překoná, tak to očividně stojí za to. Tak uvidíš..
genie: To zní jako fajn výlet ještě společně s návštěvou Wroclawy. Možná bych mohla zkusit něco takového naplánovat.
Máš pravdu 
klarasolarova: Ničeho se nebojte a jeďte Kde budete bydlet? Booking.com, Couchsurfing nebo Airbnb to řeší, a kdyby ne, najdete si něco přímo na místě (necháte si ubytování doporučit na stánku s informacemi na letišti, zeptáte se taxikáře nebo se porozhlédnete přímo ve městě). Jak se tam dostat? Vygooglíte, zeptáte se na tomtéž stánku s informacemi nebo kolemjdoucích. Když se ztratíte, taky se zeptáte někoho na ulici A jakmile se ubytujete, napíšete si do mobilu (nebo rovnou na ruku ) adresu a telefon ubytovatele, takže nebudete moci zapomenout, kam se máte vrátit. Vlastní trasu si předem zhruba naplánujete a buď si vytisknete/stáhnete mapu, nebo se vždycky v jednom městě zeptáte místních, jak se dostat do toho druhého.
Je to lehčí, než se zdá, a každý případný problém má řešení, tuplem když cestujete s doprovodem. Třeba Vám dodá odvahu můj článek http://klarasolarova.pise.cz/50-vite-co-se-naucite-diky-cestovani.html
genie: Já bych si tu adresu možná radši měla napsat na čelo 
Máte pravdu, vše se dá vždycky nějak zvládnout, ale já mám občas problémy se stresem tak se právě bojím, abych se hned při prvním náznaku problému akorát nesložila
Díky za článek rozhodně si ho přečtu!
hroznetajne: Pro mě něco podobného obrovský sen. Popadnou batoh s nejdůležitějšími věcmi a vydat se NĚKAM. Ale jakmile tento návrh nenápadně předhodím doma, okamžitě mám nůž na krku . Potřebovalo by to někoho zodpovědného, kdo by jel se mnou a doma všechny ujistil, že po cestě neumřu . Chce to odvahu a takovou tu náturu, které nevadí, když se pár dní neosprchuje . A já bych ráda zjistila, jestli taková jsem, nebo ne .
Londýn na blind by byla krásná zkušenost. Ale nesmíš myslet na všechny ty překážky, jinak to nikdy nevyjde .
genie: Jo taky úplně vidím mámu až jí řeknu, že budu u někoho spát na gauči, jak si klepe na čelo
No jo to je problém já si vždycky vybavuju jen ty katastrofické scénáře
tlapka: Cestování na slepo není nic pro mě. Taky pořád sním, jak jedu a co všechno uvidím, ale realizace? Když už, tak pečlivá příprava a plány, spontánnost si užívám při menších akcích.
Já bych na tvém místě, protože ty opravdu chceš, víc než já, začala od těch menších. Když přežiješ víkend v Londýně, pak týden někde, tak už i to Švédsko dáš. 
Myslím, že jídlo i bydlení se nakonec vždycky nějak vyřeší, pokud nevyrazíš někam hluboko do horských lesů. Hlavně při cestování do větších měst se můžeš báječně otrkat.
genie: Myslím, že jestli pojedeme na nějaký spontánní výlet tak budu mít v batohu spoustu map a spoustu plánů
Jo asi začnu něčím malým Teda spíš velkým městem na malý výlet
myfantasyworld: Ono asi je nejlepší sbalit se a nepřemýšlet nad tímhle a ono to nějak dopadne. Pokud vás to láká, určitě bych jela.
Pro mě je tedy spíš takové cestování, že mám všechno naplánované, jet na blint by pro mě asi bylo hodně stresující.
Jinak do té Anglie vím, že tam se dají sehnat levně letenky. Moje sestra tam takhle letěla za sestřenkou.
genie: Když to já bych bohužel úplně takhle nedokázala :/ Taky jsem právě docela stresař, takže bych se nejspíš akorát ten někde rozbrečela Určitě bych to chtěla mít předem aspoň nějak naplánované
Letenky rozhodně nebudou problém Spíš pak právě ty kravinky okolo jako cestování po Londýně a tak.
boudicca: V Evropě nemám problém ani sama, i když rodiče to neradi vidí a mě taky poznávání více baví s někým dalším, ale mimo Evropu se bojím (+ finanční omezení, holt do Indonésie nepoletím na týden a dovolenou mám v práci neplacenou). Hrozně ráda bych ale její hranice co nejdříve pokořila, tak teď už jen najít nějakého parťáka k sobě. Na stres "co když mi ulétne letadlo/co když mi bude v buse špatně/co když se ztratím" si člověk asi časem zvykne, aspoň já teda otupěla hodně, zvlášť poté, co se mi podařilo většinu těch nočních můr přežít.
genie: Tak to jsi odvážná holka! Já jsem posera i po té Evropě Hele fakt bychom mohli založit nějaký cestovatelský spolek tady
Já už asi překonala stres z letiště. Minimálně když jsem jela do Lundu i Helsinek, tak jsem byla strašně v pohodě a to sem na to byla sama. Ale když jsme letěli s přítelem do Tunisu, tak jsem u toho málem umřela stresem
jariwe*: Ja bych do takového typu cestování klidne sel, jen nemam lidi, co by do toho sli se mnou.. Tak kdy jedem?